PO LETECH.

Josef Mach

PO LETECH.
Kraj ve večerním soumraku se ztrácel a v mlhy příkrovu. Já na prázdniny zase jsem se vracel z nádraží k domovu. Večerní pára kouřila se z lesů, ni list se nezatřás’. Jen známá vůně z mechoví a vřesu mne ovanula zas. Ze všeho toho dávná nálada mi ulehla na duši. Ty lesy i ten kraj je mi tak známý, to celé ovzduší. Tou lesní cestou často dřív jsem chodil v podvečer za jara. 15 Svou milou jsem tam na procházku vodil a čet’ jí Machara. Mně zamlouval se tenkrát převelice ten básník lyrický. Však ona řekla: „Mně se líbí více Jaroslav Vrchlický.“ Já neřekl ni slova oné chvíle na důkaz souhlasu. Však myslil jsem si: Schází, děvče milé, ti smysl pro krásu. S ní známost potom udělal si šťastně tajemník okresní. Ten nečetl jí Macharovy básně, však oženil se s ní. Proč jen tak brzy na mne zapomněla? já ptal se v úžasu. – Teď vím už proč: Opravdu, scházel zcela jí smysl pro krásu. 16
Básně v knize Robinson Krusoe:
  1. PROLOG.
  2. A JÁ NEUMÍM TANCOVAT...
  3. PODZIM.
  4. PRÁZDNINY 1897.
  5. BALLADA.
  6. VELKONOČNÍ.
  7. CESTA NA VSI.
  8. PO LETECH.
  9. ANARCHISTI.
  10. I. Jak Petrarka, jenž prvně Lauru svoji
  11. II. A ne a ne, a stokrát ne,
  12. III. Mé verše četla, Kriste Ježíši!
  13. IV. Já nejsem zrovna slavofil,
  14. V. Dnes zvláštním smutkem duše má se trudí.
  15. VI. Až umru a má bytost v nicotu
  16. VII. Má milá chodí po nábřeží.
  17. VIII. Měla prý už třicet hochů,
  18. STRAŠIDLA.
  19. VĚNOVÁNÍ.
  20. VÍRA A SKEPSE.
  21. NOSTALGIE.
  22. POVÍDKA O KRÁLI ZLODĚJŮ.
  23. VYZNÁNÍ.
  24. NA MOŘI.
  25. X. Y.
  26. KRAJAN.
  27. EXTRÉMY.
  28. LETNÍ MEDITACE.
  29. RÁD BYCH SE ZA MLÁDÍM ROZLETĚL...
  30. NOC V ALPÁCH.
  31. FRANCIE.
  32. TRIDENT.
  33. INŠPRUK.
  34. NOC KRÁČÍ NAD PRAHOU...
  35. I. Teplá noc. Již předlouho mi
  36. II. Nemocen byl jsem. V posteli
  37. III. Konečně tedy má jsi, má!
  38. IV. Přišla jsi ke mně v snách. Hladila vlasy mé,