EXTRÉMY.

Josef Mach

EXTRÉMY.
Mým domovem byl sever chladný, ty vyrostla jsi v jižním kraji. Přec rád tě mám, jak v světě žádný, vždyť extrémy se dotýkají. K zpovědi chodíš v žití celém vždy jednou za měsíc. Já za rok. Býti svobodným myslitelem, na to nečiním totiž nárok. Ty melodickým smíchem svojím dovedeš vyzlatit svá léta, a zatím já, kde chodím, stojím, přemítám o záhadách světa. Přemýšlím vskutku víc než dosti o věcech, kterým nerozumím. Nad svou i světa nicotností skeptický povzdech často tlumím. 67 Však záhady ty popletené jen objetí tvá luštit znají... Lehce se na vše zapomene, když extrémy se dotýkají. 68