Já vpadl v luka tvá...

Vilém Bitnar

Já vpadl v luka tvá...
Já vpadl v luka tvá a v tvoje mýtiny a chtěl jsem květy sžít a zloupit malin pel a ztížen kořistí tvých sadů zázračných pak rosou lesů tvých se v Neznámo chtěl brát..brát... A hle, tvých květů vůně opojila mne a v mýtinách mne věčné Světlo zmámilo, v šer lesů tvých jsem stezky nenašel..nenašel... Jak smutný levita s polnicí zlámanou svou hymnu nevnesu v harf písně žalmové a s Jobem nesednu na smetí hlubých dum, ač stáda Isai zřím, bol rudý muže z Uz. Jsem mladý Tobiáš, ó věčný Pane můj, a cesta neznámá jde v Rages tajů Tvých; k ní vznícen sedl jsem a žár mé smysly jal, však kde Tvůj Mládenec, bych na cestu se dal? 10 1894