Číš moje prostá...

Vilém Bitnar

Číš moje prostá...
Číš moje prostá jesti, běl snivý javoru, však dávno vyschla míza a vůně prchla v les. V tu číši rozpukanou z bílého javoru já nalil jsem si vína, jež bují v Engaddi a z hroznů cypresových na lisech tlačeno. To žhoucí víno moje je z lisů prastarých, jež v cedrovinách horských si vinař postavil. Hlaď javoru pak bílou jsem malbou ozdobil: v květ jabloňový luzný jsem Pannu uvedl a jablky svých písní ji v lásce zpodpíral. A v bílé její líce teď často vzňatý zřím a víno cypresové po kapkách přijímám. V krev mého těla chladnou žár víno rozleje, že divné písně pěju ze zahrad damašských – však číše moje prostá, běl našich javorů! 33 1894