Píseň Magdaleny.

Píseň Magdaleny. (Sigmundu Bouškovi O. S. B.)
„V liljích touha lásky plá...“
Tam v libanonských horách, tam rostou lilie, a já jich trhat půjdu, – ó bílé lilie! Já vím o jednom místě ve stínu šedých skal, tam koupají svá těla a kloní něžná čela v těch smutných stínech skal. Vím, urousám si šaty ve svěží rose trav, však lilji půjdu hledat, v zahradách horských sedat, však liljí půjdu hledat, jež plujou v moři trav. A bílé Tvoje ruce já spatřím, Rabbi, zas, až chvít se budu blahem a v moři liljí vlahém jak za Edenu prahem snít o Tvé budu kráse: Tvé bílé ruce v jase já spatřím, Rabbi, zas. 42 A s plesnou dolů písní a sladkou v srdci tísní a s kytkou lilijí já s Libanonu sejdu potokem lilijí. A na tvém, Rabbi, hrobě pokvetou lilie, je v chladnou vsadím hrudu, je s bolem hlídat budu, – ó bílé lilie! 43 1894