Sarah.

Vilém Bitnar

Sarah.
„Když tedy ji trápila Sarah – –“ I. Mojžíš 16, 6.
Vyšla Sarah, ven v zelenou pastvinu rozsáhlou. V dáli bělal útulný se stánek, v kterém sladce spal přísný stařec Abraham. Byla vládkyní širých plání. Prošla chvatně bělorouný tlum bílých lepých stád; bohatství hojné zřela všude. Kynula rukou milostně těm, vábivý pozdrav kteří nesli jí v bázni otrocké. Spatřila studánku sladkovodou: hle! v líbezném pokleku tam sličná, jemnolící Hagar pojila ovce. Hněvivým bleskem zjitřila zrak. 14 1894