V CIHELNĚ

Josef Holý

V CIHELNĚ
Solených brambor se najedli stěží, pálenka zahřívá, hlad se míň cítí, po dřině sny jsou tak květnově svěží, smaragdy hvězdné se na nebi třpytí, na ztuchlé slámě tu stuleni leží. Milo je žíti pro člověka, práci dal pán, žid dal dluh, pozemskou radost dal Bůh, drobných pět dětí a šesté se čeká. Však až prý přijde ten společný stát, pánů hodinka poslední, všeho si na světě mohou pak přát. Ubohé, urputně toužebné dlaně v prkenné boudě šťastny sní. Smaragdy hvězdné blikají na ně. 15