JAKO NA HORÁCH

Josef Holý

JAKO NA HORÁCH
Hora sněžnou bouří hučí. Dolina, ta v jitřní kráse rozvinutá kolébá se, rozpíná se po náručí. Z ostrovů sněhových skok a skok v záhybech kropenatou mýtí v snaživou zeleň dere se, řítí pěnivou tříští ryšavý tok, bujarý, mladistvě ryzí v sinavé říčce mizí. Záviny pěšin pastvinou běží, chalupy statné s pruhovou plenou, s velikou čepicí, kameny obloženou, s pohledem mračným v údolích leží. V bujném mlází podle kraje s rudou sukní hoch si hraje. 64