DO PLNÝCH KVĚTŮ

Josef Holý

DO PLNÝCH KVĚTŮ
Vesna čerstvá na okno ti klepe, sama přišla, vonná, nová, vyjdi si s ní v jaro velkolepé, zulíbej ji dlouze, do růžova – cítíš, bratře, jak ti srdce tepe? Na rumech se nový základ klene, hořkou, dávnou zimou pod ní dřímou zakřiklé sny, zaškrcené; robčí hlavy slunce hledají, výkřiky se z mrvy zpráchnivělé obživené zvedají; mízový proud do světla je žene výbojně a směle, jarní květy, láskou rozechvěné. 33