Turinský.

Bedřich Peška Jiljí Vratislav Jahn

Turinský.
Nad vltavským dolem vlají mračen smutné závoje, zas se brány otvírají posledního pokoje; ke hrobům tak smutně kráčí věrných Pražan známý sbor, naše řeky plynou v pláči, v žal se halí týmě hor. Komu kynou hrobův stíny? komu zavzněl zvonův žal? už i pěvec Andělíny zpěv života dokonal! DřímejDřímej, pěvče, dřímej sladce nám vždy drahý, milý všem; Ty’s byl synem věrným matce, a Tvé srdce klénotem. 40 Tu hrobových brána stínů tajemně se odmyká, a v hlubokém země klínu věrné srdce uniká, a vltavský důl se halí v smutné mračen závoje, „Pane!“ hlasy zaplakaly, „popřej jemu pokoje!“ Z oblak pak se hlas ozývá: „Národův,“ tak velí Pán, „pěvec ať se věrně ctívá, by nezašel neuznán.“ Mračna slzy vylejvejte, kde zpěv jeho v posled zněl, svatá slova větry vějte v duše, jimž on písně pěl! Nar. 16. listop. 1796, umř. 4. září 1852.
41