Ljudevít Štúr.

Bedřich Peška Jiljí Vratislav Jahn

Ljudevít Štúr.
Lítá orel, lítá nad tatranským sídlem, nedoletí – nedoletí pohromeným křídlem. Už se od oblaků nad dolinou krouží, hlava jeho poraněná už na lože touží. Sleťte sese, vy mladí od Tater orlíci, osvěty co po své vlasti roznášíte svíci! Sleťte sese, Rusálky, slovenské děvice, co matičce milované vijete kytice! 52 Už ty zraky hasnou, a Slovensko pláče, že to srdce mládenecké v prsou už neskáče. Připravte mu lože vykládané květem, by se loučil bez žalosti s celým rodným světem. Zapějtež mu, dokud mladé srdce bije: BohemBohem, bratře! ještě naše slovenská řeč žije! Už dolítal orel křížem na Pohroní a nad hrobem Ljudevíta Slovák slzy roní. Umř. 12. ledna 1856.
53