SVĚT

Růžena Jesenská

SVĚT
Místečko v písku, sluncem vyzlacené, schoulena k břehu piji modrý svět vln, nebe, zraku, dálky roznícené... Kdos vedle klečí, jak by trhal květ. Hořkosti lásky, shoř, ať tě víc není! Co všecko nevím a co všecko vím, je marné obojí, když ohnisko se mění. Kdos vedle vstal a šel, já tiše s ním. Spojení závratné, co rozhlásilo na všecky strany ve svět daleký strašného štěstí dvou!! A smutno zbylo: Kdos odešel a zůstal na věky. [36]