VLTAVA MI ZPÍVÁ

Růžena Jesenská

VLTAVA MI ZPÍVÁ
Vltava mi zpívá. Těžké století složilo tu křídla zkrvácená. Kam všech smutných srdcí píseň odletí? V oknech kvete Praha postříbřená. Nade mnou a ve mně věčné tajemství rozsvěcuje světla zádumčivá. Otázky se třesou. Kdo jim odpoví? Život? Smrt? Sen? Vltava mi zpívá. Co tu bylo lásky a s ní bolesti, zklamání a stálé víry za ně, která umí svítit, hory přenésti pro dech políbení v prázdné dlaně. Vltava mi zpívá dávnou sonatu. Tiše, tiše, srdce tady dříme. Světla zlátnou, tma, tma vzdychá tu. V ráji se již nikdy nespatříme. [48]