CHALCEDON

Růžena Jesenská

CHALCEDON
Jak v oblacích neb v trávě skrytý zvon, Plinie moudrý, zpívám si tvůj sen, že měsíční můj kámen – chalcedon je z nadpozemské růže narozen. Když božská růže s nebe padala, s ní obláčky šly, hvězdy v objetí, a všecky jejich krásy – tra-la-la – v kameni planou duchem nadsvětí. Při svitu luny zem jej objeví, ve skalách, řekách jsem ho hledala, od smutku, děsu skytá úlevy a před démony chrání – tra-la-la. Noc červnová s růžemi po keřích a s chalcedonů září na zemi, ta růže hoří jak z váz myrrhinských, a obojí jsou mými růžemi. A kdosi vložil mi je do dlaně, „Růženo“ drahá ústa šeptala: „Vítězství dává“! Čekám oddaně, své sny a život zpívám – tra-la-la. [39]