ZÁPALEM MLÁDÍ!

Antonín Jaroslav Klose

ZÁPALEM MLÁDÍ!
Z krásy ať i vzdušných těl, o čem snil jsi, co jsi měl, holý prý jen zbude vrak, po letech kdy z daleka klidný nazpět zatěká sesláblý už stářím zrak. Proto kvítím, samý žeh, pokryjme své plavby břeh, dokud tělem duch je mlád, ať pak ještě ve stáří mysli zřít se podaří aspoň v barvách břeh ten plát! Duší, srdcem, dlaní svou sílu vzepněm mladistvou pro hroudu i ideál – a tak k boji spojeni v práci spějme, v nadšení, za svým cílem výš i dál! [42] Ať pak ze snah, plodů těch, jichž neurval koloběh hltavého života, aspoň při snech, vzpomínkách, v lidské smrti šerý práh hvězdou se to mihotá! 43