PŘÍRODA A ŽIVOT.

Antonín Jaroslav Klose

PŘÍRODA A ŽIVOT.
Na venek vyjel jsem v jarní si den osvěžit duši i tělo. Fialek vůní vše dýchalo jen, skřivánčí písní to znělo. Do lučin, lesů i zoraných brázd jak by se sklánělo nebe. Vidím už s žehnáním blaha tě klást na stoly po žních, ó chlebe! – Po jaru nadějích jel jsem tam zas, po práci léta a shonu, z očí ať úrody zachytím jas, v záři jich žehnání stonu. Pro dojmy útěchy jel jsem tam rád – po sklizni podzim je k pláči: Co mu hrom nepotlouk’, zemi šel dát – člověk jen seje a vláčí. [46]
Básně v knize Z tohoto světa:
  1. ČLOVĚK.
  2. Z DRAMATU NERVOSY.
  3. DUŠE.
  4. CHVÍLE ŠTĚSTÍ.
  5. ZVONÍ!
  6. NEOBEJMOUT?
  7. CO JE VÁM?
  8. PO PRVNÍM VÁŠNIVÉM POLÍBENÍ.
  9. V PÁTEK.
  10. ZAŠLÉ NEDĚLE.
  11. HMOTA.
  12. TICHÁ NOC.
  13. ROLNIČKY.
  14. CHLÉB NÁŠ VEZDEJŠÍ.
  15. ZDOBENÉ POHÁRY VÁŠNÍ.
  16. ZÁPALEM MLÁDÍ!
  17. JAKO STÍN ČLOVĚKA.
  18. PŘÍRODA A ŽIVOT.
  19. OTRLÍ NADUTCI.
  20. MATIČKO MÁ!
  21. PO DENNÍ PRÁCI.
  22. V LESNÍM ZÁTIŠÍ U STUDÁNKY.
  23. DOMA.