Slovensko

Antonín Klášterský

Slovensko
V červnový večer chodím po nábřeží, vzduch vlahý je a plný květin dechu, leč na mém čele těžké mraky leží, a chvílemi jak ubránit se vzdechu? Teď na Slovensku boj as plane divý, kdo nemyslí naň, ach, kdo zapomíná? – A kolem hovor chodců zvučí živý, a veselá zní hudba od Žofína. Pár měsíců, co skutá pro staletí, tam rozlomena pouta bědné láje bez práv a hlasu, a co do objetí vlast vine si ty vykoupené kraje. A zas již Maďar sahá po nich dravý, zpět z matčina je vyrvati chce klína... A koho potkám, směje se a baví, a veselá zní hudba od Žofína. Již zřím, jak tyran nová pouta strohá skul Slovensku a pevněji je váže, jak po šíjích zas šlape jeho noha, rve jazyk z úst a v temno věznic káže ty smělce vrhnout, kterým na mžik zdálo se o ráji, hlav na sta za trest stíná... A tu? Co světel zářivých hle vzplálo! A veselá zní hudba od Žofína. Ne, nedáme jich. Co však krve vřelé zas vytryskne, co srdcí dotluče tam, jež mohla bíti ve zvon země celé a ke hvězdným až doletěti metám! Snad teď již přes ně děla hřmí a jízda, a otce ztrácí droboť, matka syna... Jak bolí, když kol kuplet někdo hvízdá! A veselá zní hudba od Žofína... 31

Básně v knize V záři svobody: