Kniha

Antonín Klášterský

Kniha
(Před třiceti lety) (Před třiceti lety)
Má kniha vyšla, moje, moje kniha! Mé první básně „Klasy zlatých zrn“. Jak ve výkladci zář se po ní míhá! V ní budu žít, až prach můj skryje drn! Tu stojím, zrak můj, kdo ji koupí, číhá... Dav lhostejně kol kráčí – jaký trn! Teď! V krám jde dívka – ke knize zrak zdvíhá... Ach! Nese „Návod ke čištění skvrn“.
(V době světové války) (V době světové války)
Co to? Má kniha zase za výkladem? Po takých letech – jaký případ hloupý! Nu, blázen byl jsem ve svém věku mladém – Vlast – národ – volnost! inu, dětské roupy! Leč nyní – Bože, kdyby před úřadem kol president šel – radš s tím rychle v stoupy! Hned do krámu sem sluhu pošlu zadem, a ať té knížky celý náklad skoupí.
(Po převratu) (Po převratu)
– – též, pane ministře, jsem dodat smělý, že literát, před lety několika jsem vydal knihu, svobody zpěv vřelý, je rozebrána, – chytla, jak se říká. Již proto, jak v ní cítím s trpiteli, snad přihlédnete k přáním prosebníka. Zda v manifestu jsem? Ach, zapomněli jej poslat – víte, literární klika...
37