Hladovějící Rus

Hladovějící Rus
Kdo má své děti rád, zda nechá ruské děti trpět hlad? Kříž za svět celý vzala na svá bedra Rus, mocná kdys a štědrá, a klesá již. Jde na kříži za blud svůj dotrpěti, leč kříž se svalil na matky a děti. Kdo zvedne jeho tíž? Ty děti nahé jsou a zimou zchladlé, naběhlá mají bříška, tváře vpadlé, a jejich oči, proč že trpět mají, se tolik ptají. Kdo má své děti rád, zda nechá ruské děti trpět hlad? Vstát vzkříšená-li Rus má, vstáti znovu ze svého jednou rovu, jim dejte jíst! Neb budoucnost v nich, spása svaté Rusi, i ona zhyne, ty-li umřít musí jak ptáčci spadlí s hnizd. Za to je živte, jak nás živil slovem Turgeněv, Gogol, Puškin s Lermontovem. Či marně učil Tolstoj, Písmo v dlani, nás slitování? Jsme s Aljošou a s dětmi u kamene. Kdo na Iljušku, kdo z nás zapomene? Jsme druh a druh! A to, co ďábel rozmetal v skon všeho, ať zcelí – buďme nástroj v ruce jeho! – a zvedne lásky Bůh! 64