Křížek.

A. K. Lešan

Křížek.
Již bílý den se šeří v pláni, jsi připraveno, dítě mé? Ty, matko, dej mu požehnání, a do továrny půjdeme. Jen udělej mu křížku znaky, nech pláče, vždyť jsme nuzáci, mně značila jej matka taky, když prvně šel jsem na práci. Zde na čelo, ať třeba tíží se sklánělo kdys v starostech, se nikdy nectně neponíží pro úsměv, halíř, jedu dech. Zde na rty, aby slovo ryzí s nich padlo vždy, jež rozhodne, je nestřísnil zvuk mluvy cizí, ne naší a nás nehodné. 43 A na srdce pak naposledy, a zde ho nejvíc potřeba, by neskryly je tvrdé ledy v té tvrdé práci pro chleba. Již s bohem. Tedy prvně k boji, zkad vychází tvář vrásčitá! Pojď, dítě, dej mi ruku svoji – pojď, dítě – den již prosvítá... 44
Básně v knize Písně z práce:
  1. Píseň.
  2. Píseň o kladivu.
  3. Kamarádi.
  4. Píseň strojvodiče.
  5. Anděl.
  6. Svatební.
  7. Slunce v dílně.
  8. Píseň.
  9. Den sváteční.
  10. Tovární zvonek.
  11. Idylka.
  12. Nad propastí.
  13. V sobotu večer.
  14. Ukolébavka.
  15. Malý obrázek.
  16. Jarní sen.
  17. Modlitba.
  18. Po práci.
  19. Křížek.
  20. Povídka stroje.
  21. Když se nástroj rozletí...
  22. Láska.
  23. Večer.
  24. Pohádka.
  25. Hovor se strojem.
  26. Domovu.
  27. Píseň závěrečná.