HISTORIE O NOUZI PAPEŽE LVA X. A O DOBRÉM OBCHODU, KTERÝM SI OD NÍ POMOHL

HISTORIE O NOUZI PAPEŽE LVA X.
A O DOBRÉM OBCHODU, KTERÝM SI OD NÍ
POMOHL
Pan papež Leo žabí oči má a málo vidí těma očima a jediné, co tuze dobře vidí, jsou prázdné kasy a je hloupost lidí. 43 Ta hloupost lidí netrápí ho sic, však prázdná kasa ta jej trudí víc, neb prázdná kasa špatně obsluhuje, a prázdný stůl pan papež nemiluje. Jak tedy jenom kasu naplnit? Dát nechce křesťan, půjčit nechce žid. Leč k čemu že jsou hříchy, peklo, nebe? A k čemu máme, Petrův klíči, tebe? Když nemůže nám ničeho dát zem, prodejme nebe, peklo oklamem. – – Jak s ranci mravenečci, takto mniši jdou s kasami po svaté římské říši. Jakmile peníz v kase zacinká, vyletí z pekelných muk dušinka – křesťanský lide, dej sem svoje zlato, své vykup z pekel, zde je úpis na to! Své vykup z pekel; za ty zlatníky i sobě stavíš jisté milníky, jež ukáží tvé duši jednou cestu, by došla zjista k nebeskému městu. Lid křesťanský se k mnichům shlukuje, pro své i sebe nebe kupuje a zlatníky za hříchy v skřínku klade, neb v Němcích hříchů dost je jako všade. Pramenky běží v rychlém poskoku a slevají se pěkně k potoku, potoky v říčky, říčky řeka vnímá a řeka plyne do svatého Říma. 44 U plné papež sedí tabule a štěstím září oči vydulé: Te Deum laudamus! Dobře je břichu z těch hloupých Němců, z těch německých hříchů.