KORUNOVAČNÍ KVAS KRÁLE FRIEDRICHA Z FALCE(4. listopadu 1619) V soudné světnici na hradě Pražském. Král pod korunou a v habitu královském sedí s královnou při stole zvláštním; páni, rytířstvo, zástupci měst a vyslanci Bethlena Gabora při čtrnácti stolech. Jí, pije se, hovoří se. J. Haunšild z Fürstenfeldu prohlížeje zlatý korunovační peníz: Ta mince jesti velmi pěkné práce.Mistr Jesenius: I nápis její výstižný a trefný.T. Šteffek z Koloděj: Toť po latině. Přetlumočtež, mistře.Mistr Jesenius: „Z božího daru a svornosti stavů.“A ruk pět, které korunu zde drží,toť zemí patero, z jichž usneseníbyl Heidelberský králem českým zvolen.J. Haunšild z Fürstenfeldu německy: Však vaše báseň, Mistře, jíž jste v chráměKrálovskou Milost osloviti ráčilráčil,v ní vinšuje mu jmenem profesorůa pražské učení a oudy jehootcovské přízni vřele poroučeje –toť mistrovský kus latinských jest Uměn,že Horác závistí by rdít se musila Cicero nad řečí lepou jásat!125Mistr Jesenius německy: Jen lente, lente! Blahorodnost vašemi chválu tuze nezřízenou činí – –Hle, kterak Milost Jeho, král a pán nášpo mladých lících rdí se spokojeněa milostností oči jeho září,i paní králová svou tváři lepouúsměvem sladkým také rozžehuje –Jan Šultys, primátor Kutné Hory: Já nevím, páni – – sami dobře víte,já nepřistoup jsem s velkou horlivostík té věci, jíž jste ráčili se podjat – –a dneska ještě dost mám obav v duši:Hle, volený král náš je přec jen dítě – –let třiadvacet – – v takém věku, páni,i rozum ještě nevidívá jasně – –i ruka potřebné dost síly nemá – –A kdybych v tom se klamal, co dím nyní,tvář jeho nezkvetla by právě štěstím,však vráskami by musila ji halitmyšlenka věcí příštích – –Několik pánů okolo:Chacha, chacha!Hle sýček z Kutné Hory! Nechce čekat,až půlnoc bude! Za deního světlaobavy skuhrá!J. Šultys rozpačitě: Fraucimor pak králůvsvých odhalených ňader nepřikrývá! –126Několik pánů okolo ještě hlučněji: Chachacha! Ty mníš, pane primátore,že v časích Milíče jsme z Kroměříže! –J. Řečický, radní Novoměstský: Pan Budovec by tamhle tak moh mluvit!M. Hošťálek, primátor Žatecký: Pan Budovec si hladí bílou bradua ňader těch se nijak neuráží –J. Haunšild z Fürstenfeldu: Ah, toť je tedy poslední grunt obavcapitis Kutné Hory? Pane vzácný,věz: per risum multumdebes cognoscere stultum!Několik pánů: Chachacha! Recte! Bene! Egregie!Král Friedrich od svého stolu německy: Chcem také slyšet, co tak pánům k smíchu!Mistr Jesenius německy: To štěstí naše jásá, jasný pane,že smíme v líce slunci svému zříti!Král Friedrich německy: Ach, velmi pěkně!Královna Elizabeth německy: Autor dnešní básně?Král Friedrich přikývne. 127Královna Elizabeth blahoskloně: Poeta noster, salve! Nobis erisfidus Achates!Mistr Jesenius rozjařen:Regina nostra Elizabeth vivat!*D. Černín z Chudenic: A o čem myslí as pán z Michalovic?B. z Michalovic: Víš, pane Černíne, co tihle Uhřiza nabízenou pomoc dostat chtějí?D. Černín z Chudenic: Vím z hruba, jak jsem zaslech. Požadujísto tisíc zlatých jako za náhradusvých výloh dosavadních; dále žádákop tři sta tisíc a to neprodleněsi kníže Gabor, aby festuňky svémoh včasně proti Turkům armírovat.B. z Michalovic: Jak? Proti Turkům? S těmi mír přec drží.A zde jde o při naši. Nerozumím.Za také sumy nám lze naverbovati rejtharstva i pěších valnou sílu!K. Kaplíř ze Sulevic: A pravím vám, z těch peněz ani Gabornic nedostane, ani my vojsk nutných,neb peněz není. Bída, všudy bída.Pán nemá, nemá rytíř, nemá měšťan.128B. z Michalovic: Nač tedy váhat? Čas dvanácti hodin,čas nejvyší tu. Pusťme z člověčenstvípodané svoje, ve svobodné pěstějim zbraně dejme, potom půjdou s námia sláva husitská se do Čech vrátí!Zd. hrabě z Hadic: Jak? Vzdát se máme sami, což jest naše?B. Sobětický ze Sobětic: Toť nápad blázna! Mumraj nešlechetný!J. hrabě Šlik: My krále zvolili, by stará právazas českým stavům navrácena bylaa sekyru teď radíš přiložitii na ta, která doposud nám zbyla?A sami vlastní rukou? – Pošetilost!V. Čabelický ze Soutic: Pak zbyla by nám žebrácká jen mošna!V. Budovec z Budova: V tom za jedno jsme s panem z Michalovic,a není cesty jiné, páni bratři.Když o loňském jsme radili se květnu– vy víte v domě pana Smiřického –o chůzi na hrad, o tom potrestáníjednušek římských, slyšeli jste všichni,jak Linhart Kolona tu radu dával,jak mladý Smiřický mu přizvukoval,že nutno pustit z podanství své lidi,je ozbrojit a cvičit v službě polní.129Vždyť taká věc se příčí Kristu Pánui rozumu i duši. Nedostačísvůj religion vyznávati ústya činem sloužit ďáblu. – O tom květnujste věc tu hurtem zamluvili, páni,a šli jsme na hrad, kde jsme vymetalijednušky z oken. Zlý krok, páni bratří,dnes ještě hůř je. Stojíme tak sami,jak planá hruše v poli. Anglický králnepohne prstem, aby pomoh zeti,chce zachovat si jmeno „krále míru“.A kurfirst saský Friedrichovi píše,že na svém stojí, a že král náš nemělkoruny bráti. Z říše spásy není:jednušky proti, souvěrci pak našizávidí Friedrichovi povýšenía nepřispějí. Uhři? Slyšeli jste,co vypověděl hejtman hradu Černín.A proti nám je císař, Španěl, Bavora římský papež... peníze i lidé...Já brzy odevzdám své kosti zemi,vy mladší, vy jste budoucností jejía na vás tedy uvážit a jednat.B. z Michalovic: Já prosím: neklamtež se, páni bratří.Věc naše není hračkou. Příklad Štyrskavám svědčí, jaký osud může stihnoutnáš religion; příklad pak, jenž dán bylnám prvým Ferdinandem – naše hrdla.Své lidi propustím a vstavím v pole!Zd. hrabě z Hodic: To neučiníš, pane z Michalovic!130J. hrabě Šlik: Vždyť taký příklad vzbudí rebeliina panstvích našich!V. Čabelický ze Soutic: Uvaž, Vaše milost,výsledek jistý: dáti selské sběřisvobodu plnou, zbraň jí vtisknout v ruce –toť znamená, že nejdřív naše hlavynám složí k nohám!K. Kaplíř ze Sulevic: Pak je smutno, páni,že tak jste dosud žili s lidmi svými,by tenhle strach měl oprávněné grunty!B. z Michalovic: Nuž, pane Kaplíři, ty pojdiž se mnoua propustiž své lidi z člověčenství!K. Kaplíř ze Sulevic: Hleď, pane z Michalovic, jsem jen správcemsvých vnoučků jmění – – vedl jsem si lidsky,jak Milčín ti i Neustupov svědčí – –však nemám práva k změnám pronikavým –J. hrabě Šlik výsměšně: Jak myslíš nyní, pane z Michalovic?Nu, mladá krev ti trochu překypěla...(Chvíli ticho.) B. Sobětický ze Sobětic: Hle, anděl smrti chodí nám kol stolu!131V. Budovec z Budova: Rád položím mdlou hlavu k odpočinku.V. z Roupova, nejvyší kancléř, přistupuje nyní ke stolu: Aj, páni bratři, slyšel jsem ty řečia divím se vám: o pohřebním kvasuby nemohlo být hůře promlouváno!A my jsme právě obdrželi krále,českého krále, slavíme tu chvíli,kdy naše koruna se v plné slávě –D. Černín z Chudenic: Ta koruna je trochu velká krália k uším padá jemu!V. z Roupova: Víme dobře,žes, pane hejtmane, svým srdcem jindea tělem pouze tady, proto nevíš,co jazyk mluví –D. Černín z Chudenic: Ustaň Milost Tvoje!A v pokoji mé srdce nechej! Vždyckymi sedí v prsou. Bohužel, že v Čecháchjsou lidé, kterým srdce sedí v kapsea dá se přendat podle okolnostíz té pravé v levou – –V. z Roupova: Milosti Tvé řeč tamě nepotřísní, neboť k místu mémudostoupit nelze jí. Jsem zodpovědenjen vlasti své a králi –132D. Černín z Chudenic: Kapse hlavně!K. Kaplíř ze Sulevic: Již zadrž, pane z Chudenic, a pomnii míst i chvíle, kde svůj bystrý jazykklusati necháš! – A ty, pane, odpusť!V. z Roupova: Rád odpouštím. Pan hejtman horkokrevněrád v slovní turnaje se pouští, věda,že jazyk mocný má a obrátivý.Já chtěl jen říci, že ty řeči vašezde byly zbytečné a bezpodstatné.Jak možno natírat věc naši černě,když vojsko naše pod Matesem Thurnema panem Harantem kams ku PrešpurkuBukvoje s vojskem císařovým žene?Když jisto je, že záhy Dunaj přejdea s Gaborovou armádou se spojía Vídeň, ono hnízdo jestřábovo,jak ořechovou slupku rozmačkají?Je slušno věsit hlavy? Chmurně mluvit?Hle, plný pohár! Tamhle král náš český –nuž, páni bratři, poháry ty vzhůrua vzdejte vivaci, jak slušno, králi,jenž zárukou nám lepších dnů je vlasti!J. hrabě Šlik: Rex Friedericus vivat!Páni: Vivat! Vivat!*133Král Friedrich anglicky ke královně: Má Bess, ta koruna mě tíží příliša nepohodlně mi sedí v skráních,já bojím se, že spadne mi... Je možno,odejít trochu, složit ji i háv tena obléci plášť onen z aksamitu,ten – víte – barvy broskve, s diamanty?Královna Elizabeth anglicky: Nemožno ještě. Dokud tabule je,král jako král jí musí předsedati.Jen trpělivost. Seďte zpříma, prosím,by nesvezla se koruna vám s hlavy!Král Friedrich vzdychne a vzpřímí se. *První lokaj,opíraje se o jednu půli dveří: Již nohy necítím... Tak nepilo se,když korunován byl král Matěj, Uher,i ani potom, když dal korunovatštýrského Ferdinanda.Druhý lokaj,opíraje se o druhou půli dveří: Ale pilo.Vždyť byl jsem při tom. Pilo se jak dneska.Těch korunovací je jaksi mnohov tak krátkém čase. Dneska tedy dalikorunu tamhle tomu Němečkovi,ač jiný Němeček, jenž měl ji, žije.134První lokaj: A proto bude vojna o čepici,a kdo vyhraje, ten ji nosit bude.Druhý lokaj: Však povídají, že tím dnem, kdy tenhlepřitáhl do Čech, celý týden v PrazeSmrt neporvala ani jeden život.Toť znamení, že odpočinout chtělapro práci příští.První lokaj: Je-li vojna, brachu,má Smrt žně vždycky. Proto spravedlivo,že posílit se chtěla odpočinkem.Druhý lokaj: A otec Ignatius, jenž je v péčiu paní Polyxeny Lobkovické,šel dnešní noci hradem kolem chrámua slyše hudbu, zpěv a hlasy z vnitřka,do chrámu vejde a ten zázrak vidí:Sám svatý biskup Vojtěch mši tam sloužía kníže Václav před oltářem klečía za ním všichni patronové zeměa všem se těžké slzy z očí valí –tak otec Ignatius vypravovalhned z rána urozené paní svojí,jak od bratra vím, jenž tam v domě slouží.První lokaj: Ten Ignatius je tam zpovědníkem?Druhý lokaj: A rádcem paní ve všem.135První lokaj: Pohleď, brachu,jak starý Budovec už hlavu kloní!Druhý lokaj: Už dřímá děda. V jeho letech lidéjdou se slepicí spat, by mohli z ránas kohoutem vstávat.První lokaj: Těžko věřit, brachu,té noční mši dnes u svatého Víta...Už dávno Pánbů divy dělat přestal –Druhý lokaj: Však paní Polyxena uvěřilaa list hned psala panu Slavatovia modlila se tuze ve své kapli.První lokaj: Eh, nechme toho! Starý Kaplíř vážněvous bílý hladí – také pěkná leta!Druhý lokaj: Pan Berka září jako bílý měsíc,když v úplňku jde. Řek mi jeho lokaj,že sedmdesát tisíc čerstvé razbytolarů zavřeno má v černém sklepě.První lokaj: Což to? Pan Vilém – sedí vedle něho –pán z Lobkovic má na sedmnáct bedenod zlata, stříbra věcí ve sklepeních.136Druhý lokaj: A pak je lamentace, že je bída!Prý není možná platit dále vojskaa docela ne, poslat nová v pole!První lokaj: Je bída, ale dole mezi lidem.V poledních Čechách jdou prý lidé krajemjak hejna vlků živíce se koroua travou... Císařští tam vedli tancea královští jich také nešetřili – –Druhý lokaj: Je dobře, má-li člověk postavenítak jak to naše. Krále máme vždyckyať toho nebo onoho –První lokaj: a dneskadva docela, a to je vlastně nejlíp:jsou korunovace a panket, tuzérDruhý lokaj: Pojď nalívat, – už mají zase prázdno –pán z Talmberka zlým nás měří zrakem!První lokaj: Jsme v úřadech svých déle než on ve svéma kdo ví, nebude-li tak i příště!*V. Maštěrovský: Aj, pane Kunši, rozjasni přec oči!137K. Robmhap ze Suché: A zdvihni hlavu! Bylo nějak, bude!J. Kuneš: Oh, páni bratři, jak se veseliti?Vždyť víte, že jsem člověk bez domova,snad bez rodiny! Dím: snad bez rodinya líp by bylo, kdybych jistě věděl,že bez rodiny. Zůstaly mi v Pískumá žena s dětmi, Bukvoj dobyl městaa víte, kterak soldateska jehosvou zvůli majíc, zlostně řádit umí –Co se ženou je? Co je s mými dětmi?Já hledal, pátral, – nikde ani stopy.Dům rozvrácen a zkažen – hnízdo pusté,a kde má písklata – ví nebe pouze.A vy mi díte: Rozjasni přec oči! – –V. Záborský z Brloha: Však o vlast jde tu, naši českou zemi;čas válečný jest – a ten vyžadujeoběti na všech – tolik považ, pane –J. Kuneš: A pane tovaryši, částí vlastijsem já přec, žena má i děti moje,ne o tu hroudu země jde, leč o nás,o děti její. A my panketujema vivat voláme, až hrdla chraptí –nuž, jde-li o nás, v poli naše místo,ne u pohárů, všech nás místo v polii krále, pánů, všech nás, jak jsme tady.138M. z Těchenic: A k čemu máme žoldneře, můj pane?A k čemu platíme ty těžké berně?Abychom sami ještě kůži neslido trudů polních, špikovat ji dalisi halapartnou nebo žravou koulí?Jde Ferdinand snad? Či pán z Lichtenštejna?Či Eggenberg a jednušky ty druhé?A když jde Thurn a Mansfeld – stačí zcela,toť řemeslem jest jejich.J. Kuneš: Díte, páni,že o zem českou jde a o vlast naši –Thurn Mates Němec jest a cizozemec.A. Berka z Dubé přižene se od jiného stolu: A Thurnovi já ukřivditi nedám!V něm meč má zem a štít náš religion!Thurn Mates vivat!Páni: Vivat! Vivat!V. Čabelický ze Soutic deklamuje: Vstaň lve český! Čas již vyšeltvého snu a bdění přišel.Tvým Čechům vzešlo již světlo,praktikantům se rozpletlo;úsilí jich již zjevené,ukryté lsti odhalené.Spadli s lávky, člun se zlámal,naději nepřátel – –139S. Sušický ze Sonnenštejna: Zadržte, pane! Verše ty nám známy.Můj syn však schystal sličné překvapenízde podobného druhu pánům stavům!J. Kuneš: Má ženo dobrá! Děti moje drahé!J. Kutnauer ze Sonnenštejna: Však, pane rytíři, jen nenaříkej!Čas zvrtne všecko. Hle, zde objednal jsemod Lomnického pěkné rýmování.Chci přečíst je. Teď silentium, páni!Nejbližší: O silentium prošeni jste, páni!J. Kutnauer ze Sonnenštejna: Ze starého hraduhladě suchou bradustarý jestřáb zírá,hlad mu nitro svírá;hlad mají jak tátataké jestřábata!M. z Těchenic: Habichtsburg – jestřáb! Totě podařené!V. Maštěrovský: To kouše přímo! Lomnický, toť psina!140J. Kutnauer ze Sonnenštejna: Starý jestřáb čeká,zrakem v dálku těká,neb mu ovcí hejnaslíbil kněz od Rejna,ovcí s pěknou vlnoua stáj volů plnou,jež má Říše svatá,aby nasytil se,on i jestřábata!J. Kuneš: Písklata moje, kde vám asi konec!S. Sušický ze Sonnenštejna:Syn můj čte dobře. Pozorujte, páni,jak patřičně on vyřkne každé slovo!J. Kutnauer ze Sonnenštejna: Tak se dívá dolů,nikde kněze, volů:nikde ovcí s vlnoupro mláď hladu plnou –M. z Těchenic: Tak trefného cos neslyšel jsem dosud!J. Kutnauer ze Sonnenštejna: Najednou se z dálikotouč prachu valí,s několika pánystojí kněz u brány.141Starý jestřáb běží,dech popadá stěží:Už bych vás byl prokleldo horoucích pekel!Ale, drazí páni,hořkéť mé zklamání –nevedete spoluovcí ani volů!A. Berka z Dubé: Toť říznost vtipná! Zpropadená kůžeje tenhle Šimon!M. z Těchenic: Trefné o těch volech!J. Kutnauer ze Sonnenštejna: Nevedeme voly,svatá Říš však volíza svého tě krále.Nebť máš mít korunu,sedat máš na trůnu,kralovati stálek Říma cti a chvále. –Nemá však pták dravýradost z této zprávy:Moji milí páni,z toho kralováníneztloustnu já táta,ni má jestřábata!A. Berka z Dubé: Toť znamenité!142M. z Těchenic: Žádný básníř římskýostrotou vtipu nemůže se rovnatnašemu Šimonovi!V. Maštěrovský: Kéž by podalnám více takých básní!K. Kaplíř ze Sulevic polohlasně: Čas-li přijde,ten podlý rýmař stejně bude špinitrod Friedrichův a –S. Sušický ze Sonnenštejna: Silentium, páni!J. Kutnauer ze Sonnenštejna: Ale kněz ví všady,vždycky dobré rady:korunu vem, synu,děkuj Hospodinu,po volech-li práhneš,také jich dosáhneš.Veliký lev Čechůmá jich pro potěchuvíc, než je mu zdrávo.Ty máš dovoleník volům bez prodlení,vezmi, co se ráčí,jdi, neb chvíle kvačí,do té české země,jez i tvoje plémě!143 V. Maštěrovský: Tak bylo věru, historie svědčí!Lup bezbožný a skutek bohopustý!J. Kutnauer ze Sonnenštejna: Zdvih se jestřáb dravýs vran a káňat davy,na lva jsou se vrhli,korunu mu strhli,vzali ovce, voly,plnili své stoly –syt byl jestřáb-táta,syta jestřábata!A. Berka z Dubé: Tak výstrahou jsou minulé nám děje!V. Maštěrovský: Hlad kdys – hlad dneska!M. z Těchenic: Rod je stále stejný.Ferdinand prvý ved si takto také!J. Kutnauer ze Sonnenštejna: To pomněte, páni,při svém stolování,hajte mužně vlastiproti hrabivosti:Hlad na cizích stolechjest po našich volech,a na ovce známáotvírá se tlama!144A. Berka z Dubé křičí: Hlad na cizích stolechjest po našich volech,a na ovce známáotvírá se tlama!Král Friedrich německy: To zase bylo carmen k poctě naší?V. z Roupova: Tak, Milosti. A verše podařené.S. Sušický ze Sonnenštejna: Tak, páni, slyšíte, jak cítí národ,jehožto jazykem jest básníř vtipný.Mistr Jesenius německy k Haunšildovi: Toť odporné a sprosté rýmování.J. Haunšild z Fürstenfeldu: Barbara mater – liberi barbari!T. Štefek z Koloděj: Jak vtipně provedeno! A jak pěkněta stejně znící slůvka dopadají!B. z Michalovic pro sebe: A takhle má se hněv náš v plano vybít?Můj Bože, Bože, jak mi hlava hoří!A jako chlapec stojím mezi chlapci,když svévolně jsme špýchar zapálili:hasiti nelze, ustrnutím jatinad vlastním činem stojíme jak sochy145bezradni ve všem; vytřeštěným zrakempatříme v žravý, všeničící plamen...D. Černín z Chudenic pro sebe: Líp bylo by mi na mém rodném hraděa všecko tohle kdyby snem jen bylo...V. Budovec z Budova: Tak všecko řítí se kams, kam mdlým očímdohlednout nelze. Útěchou mi, Pane,že dáš mi záhy vyjít z toho světa...K. Kaplíř ze Sulevic: Jen vnoučatům když zachovám, což jejicha potom – vůle tvoje děj se, Pane!A. Berka z Dubé: Když šel pan Harant zemí palestynskou– pán z Chudenic, pan Černín Heřman,jenž tovaryš jsa, souputovník cesty,byl svědkem toho – tehdy na Golgathě –J. hrabě Šlik: Pan Harant tehdy jednuškou byl zbožnou –B. z Michalovic: A nebyl komisarem krajů našich –J. hrabě Šlik: To právě náboženské osvícenímu úřad dalo mu vedle spásy duše.146A. Berka z Dubé: Já nevím, páni, kam ty vtipy cílí.Svědomí páně, jak nás všech, je čisto.D. Černín z Chudenic: Ba, Štěstěna má váhy lidských věcí:pan Heřman, bratr můj, ten souputovníkcest páně Harantových Palestynou,v tu chvíli letěl se svou miskou dolů,když se pan Harant vynes k oné výši,kde spásu duše získat moh i úřad –V. z Roupova od svého stolu: Pánové milí, proč to nakvašení?Hle, Majestáty Jejich na vás hledí.Já myslím, páni stavové, že slušnovzdát předem díky Nejvyšímu Pánu,že přispěti nám ráčil v chvíli těžké,a složil osud nás všech v pevnou rukunašeho krále. Milostem pak Jejich,jež jak dvé sluncí časům našim zářía této naší zemi staroslavnéteď provolejme všemi hrdly vivat:Rex Fridericus vivat! Vivat! Vivat!Regina nostra Elizabeth vivat!Et regnum nostrum Bohemia vivat!Páni vstávají a připíjejí:Rex Fridericus vivat! Vivat! Vivat!Regina nostra Elizabeth vivat!Et regnum nostrum Bohemia vivat!(Venku na hradbách bije se z kusů.) *147Král Friedrich k pánu z Roupova: Já nerozuměl, vidím však, že pěknějste řečnit musil. Děkujeme tuzea milostí svou jistíme vás stálou.Královna Elizabeth anglicky ke králi: To byla vivace?Král Friedrich anglicky: Tak, Bess má drahá.Pan kancléř velmi pěkně zahovořilku poctě naší.Královna Elizabeth: Můžete jít tedy,a korunu si sundat. Neb je konecté slávy dnešní. –148