Sonet o bídě života.

Josef Svatopluk Machar

Sonet o bídě života.
Ta bída života by nebyla tak zlá – zvyk dovede zde mnoho zkořeniti a renomovaný Čas vždy rány sešívá a v torbě své vždy dost má jehel, nití – – a chvilkou kmitne i v ní trochu pozlátka, jež prostou duši může rozechvíti, a chvilkou padne i do srdce pohádka, v níž zpívá pták a voní kvítí – Ach, bídu života by člověk nesl snadno – však ten duch vlastní, zpurný, zžíravý do všeho vlije vlastní otravy, ta prolne vším a klesá k žití na dno... Zvyk bez moci tu stojí zmámený, a doktor Čas jen krčí rameny... 11