Sonet o romantice citu.

Josef Svatopluk Machar

Sonet o romantice citu.
Vždy je v nás kout, kde cosi žije, co přestalo už v žití žít, kus jakés divné poesie, jíž nelze slovy vyslovit. Jen Chopinova melodie jí umí tesknit, dunět, hřmít – a člověk v dlaně čelo skryje a přál by si tak při ní mřít... A musí ji hrát ruka ženy, jež peklem života už šla, a den být chmurný zamračený, pln vůně pokoj záhadné, již dýchá růže žlutě mdlá, než ve váse kdes uvadne... 35