Sonet pro mladého básníka.

Josef Svatopluk Machar

Sonet pro mladého básníka.
Na rozcestí, jak starý Herkul kdys – bůh odpusť mi ten příklad odraný – teď stojíš ty. Dvé cest před sebou viz a vol: Ta prvá prostranný je pruh, bez boje, ba i bez rány jí půjdeš. Je plna. Jdi, jak šlo se kdys, jak druzí jdou. Máš potlesk všestranný, pych národa, čítanek zdoba ty’s – jsi slavný muž. Ta druhá cesta – ne, to není cesta, jakýs divý sráz, jdeš vzhůru, možno, že tam srazíš vaz, jdeš sám a sám... Jen stopa zůstane... Jí za věk půjdou snad... a pak se stává dosti, že laur tam vloží kdes na hrst tvých bílých kostí... 39