Sonet o naději.

Josef Svatopluk Machar

Sonet o naději.
Jsou chvíle, kdy by člověk prožít chtěl zas znovu to své zašlé živoření a znovu jít tou cestou, kterou šel, kde sklízel klamy, trní, utrpení... Ne proto, že ví, kde as krvácel, kde zoufal, ne – vždyť život v zakuklení by mu zas jistě na tu cestu všel, a on by zas mu věřil bez prodlení. Však je to rákosová naděj bludná, jež za opornou hůl mu slouží v žití, vždy ohne se, a on ji znovu chytí, ta šeptá mu, že, kdyby znovu žil, ten osud, jenž je s všemi trudy u dna, už nemá víc, co by mu v cestu sil... 29