Sonet psaný pod svinutou vlajkou.

Josef Svatopluk Machar

Sonet psaný pod svinutou vlajkou. (Příteli Emilu Princovi.)
Můj hochu, člověk rychle šosatí; hleď, i svým veršům nějak s bohem dávám, je směšno mi už rýmy chytati a těžko v sloku vpříst, čím v duši plávám. Já leccos utrh’ žití souratí, já leckams – eh, zas dojemným se stávám; co jiní píší, líp je čítati, čtu, pochválím i rád se z duše smávám. Když vítr venku dere sněžné peřípeří, číst milo verše v teple po večeři a odfukovat tabákový dým – a finty na čtenáře nalézat, jichž člověk užíval sám kdys tak rád, a úsměvem se usmát augurským... 43