NAD MĚSTEM.

Karel Dostál-Lutinov

NAD MĚSTEM.
Poslouchám, jak město dřímá. Noc si stáhlo nad hlavu. Poslední kdes tramway hřímá, řeka hučí u splavů. Není ticho. Z temna zní to – Bože můj, tak těžký dech! Co tu hořkých žalů skryto supí úpí z ňader těch! Gotické a rokokové věže tmí se do výší jako staří prorokové, kterých nikdo neslyší. 41