BÁSNÍK.

Karel Dostál-Lutinov

BÁSNÍK.
Jed’ foliantů prach, v krev dějin číši hroužil po léta, léta. Snášel kameny k té velké stavbě, kterou vzklenout toužil: O soudu posledním zpěv plamenný! Dante jej ved’, a obra rameny jej podnášeje Angelo mu sloužil. Jen vidinám svým živ byl zmámený – a život krátil se – a stín se dloužil. Let padesát už měl, když silou Boží svou báseň dosnil. Zítra počne psáti! A mrtvého jej z jitra našli v loži. Jde pohřeb. Zvony smutně počly lkáti a v průvodu jde Poesie v snění. A jeho chrám? Je dostavěn či není? 1894 59