TŘI LVOVÉ V KLECI.

Karel Dostál-Lutinov

TŘI LVOVÉ V KLECI.
Králové pouště – V dálku touží oči. Bys poznal jejich neskonalou nudu, v zívání válejí se, prázdni studu, a lížou se a hřívu k hřívě točí... Sní o volnosti pustin, o přeludu? – Ha, pozor dej! Teď krotitel k nim skočí, hup, už je v kleci! – Spjati do osudu se točí, bočí, jeho zrak je chočí. Hle, jednoho z nich kyjem tluče, šlehá, v chřtán hlavu hrouží mu a naň si lehá a vláčí jím a v hřívě se mu válí! A lev tu leží – balvan mrtvé skály. Kde chřtánu hrom? Kde jeho zraků blesky! Té hanby! Potupy! – Ó lve můj český! 1894. 56