TABULE.

Jan Opolský

TABULE.
Tu králův Paleček, kmit kaprice má v kroku a stár je deset, nebo dvě stě roků. Jde rovnou k míse, vybírá a hmatá, až králi chví se hlava kudrnatá. „Což, pane králi, chabá krmě věru! Z husí a kuřat rajky nevyberu. Krad hofmistr a kuchaři jsou kluci! Straš, pěkně prosím, černou exekucí!“ A hovor jde,jde tak jako voda v řece: „Já, svatá Blanko, miluji vás přece!“ „Ač mně, chevalier, ač mně chybí víra,“ (páv nádhery svůj luxus rozestírá a smíchem chřestí náhrdelce slečen) „já rovněž toužím, buďte ubezpečen!“ 44 A hovor jde,jde tak jako v řece voda... Šerm půtky dvorné klaní se a bodá a sousta dusí, pijanům je blaze... Žert kluzký vrhá popa do nesnáze, že v stáru žebře: bože, promiň slečně, náš slitovníče, dnes jen, výminečně!... 45