KOLOVRAT.

Jan Opolský

KOLOVRAT.
Pln intimity kolovrat se vplétá, vibruje hlasem v ticho života, chví u něho se žena plnoretá, myrt bolestných se hojí čistota. A lože povlak řasou sotva hýbne, v napjaté touze čeká žhavý křest a z krbu tradic k slasti mnohoslibné se vlaho leje..leje... Tmí se doba hvězd..hvězd... Tak vlákna jdou, než vřeteno je plné, prs ženy krásné sílí příští žel, jak tuchy mdlé a v rysech neúplné by ohlas dálek kradmo přinášel. Tak vlákna jdou, než navita jsou všecka, dar píle snivé v klidu přadének..přadének... Chví v životě se prvý zápol děcka, klíč přírody, jenž míří na venek..venek... 48