ROBESPIERRE.

Jan Opolský

ROBESPIERRE.
Oh, prasknou tajně katostroje svazy, tvůj zpovědníček bečet přestane, čekání vteřin míchu tvoji zmrazí, pak útlocitní přijdou křesťané s bastardním pláčem k siné hlavě v koši. Stoupenci tvoji uzří udatní, že jako groš, jenž podoben je groši, se skutálela mezi ostatní. Že padla ke dnu, zdravíc ještě okem a na rtu bolest dramatických vět..vět... Tak tento zpěv hnal kalným Seiny tokem až k oceánům v přetajemný svět. 55