PIJÁCKÁ.

Jan Opolský

PIJÁCKÁ.
Než dopijeme k ránuránu, i srdce dobolí, bůh silný řád náš splatí, ať činí cokoli. Chřest každé duté láhve co zvuku nadělá! Ó, dobrotivý Jahvé, jak krásná kapela! Zde v bílém prostěradle spí srdcejemná cnost a její rty jsou svadlé, je samá kůže, kost. Ji pokropíme vínem: lež, holka, vesele! Jsi už tím mouřenínem, jenž zbyl se účele. Však píti neustanem, až jitro zasvítá, než projdou bolu chřtánem slz věčná koryta!! 56