RANNÍ PROSPEKT.

Jan Opolský

RANNÍ PROSPEKT.
Dne úsvit kalný po hájemství těká,těká jak pozdravený člověk z choroby, čís ranní soprán s výsosti se smeká a sevření a zmatek působí. Tu vzepnou se a zašelestí sosny, jak ze spánku když zima políbí, jak člověk ten, jenž zapomělzapomněl žít pro sny a ony jeho plachost měly by. A těly hnou jak žehnající kněží, jichž cizí řeč je duchu vzdálená... A ještě mír a mdloba kolem leží, když říjení zní v dálce jelena. 30