Můj dědoušek.

Josef Václav Sládek

Můj dědoušek.
Vzala si mladého sousedů Bětka, – já nechci žádného, než toho dědka. Já budu u něho, on bude při mně, já zlatý strnádek, on bodlák v zimě. Ta Bětka sousedů bude jen chovat, já budu stříbrná zrnečka klovat. Mladý tu hubičku sotva že vrátí, starý se za jednu rok bude smáti. 12 Jako ta růžička, jako ten šípek, bude-li hubovat, vezmu mu típek. Kéž by mně vydržel až na posledek dědoušek, běloušek, můj zlatý dědek! 13