Babička.

Josef Václav Sládek

Babička.
Babičko, ach bábo naše, bála jste se satanáše! Od rorátů třemi sloupky hnala jste ho od chaloupky. Velkonoční rosou novou a tou křidou tříkrálovou. Od Božího těla věnci, klokočemi na růženci. S kravským chvostem, koňskou nohou, vytáh’ ze vsi duši mnohou. K vám však byla marná chůze, satanáš se bál vás tuze. Ale přece, bábo milá, pekel moc vás podskočila. 74 Toho jste se nenadála, když tak hezky dcery vdala, do světnice k vám že v mžiku přijde diblík po diblíku. A že bude jich tam v krátce jako kuřat na ošatce. A vy pipláte je všady: „Staloť se to z boží rady!“ 75