Chudobka.

Josef Václav Sládek

Chudobka.
Usmály se na mne tisíckráte holky, makovičky boubelaté. A já jsem je všechny nechal státi, jak ty mačí květy na souvrati. Usmálo se na mne jedenkráte děvče, chudobička, srdce zlaté. Za to jedno zlaté pousmání musila být moje do skonánískonání. 23