Udivení.

Josef Václav Sládek

Udivení.
Nemohu se vynadivit, nemohu to chápat, že jsem musil do stavení k vám, jak slunko v západ. O sobě jsme nevěděli ještě v roce novém; stalo se to okamihem, stalo se to slovem. V dubnu jsme si pověděli, svatba byla v máji, vlaštovky si budovaly pod krovem a v stáji. Potom přišly senoseky, žně, s tou jinou prací, po otavách s vlaštovkami šli ti tažní ptáci. Nemohu se vynadivit, nemohu to chápat, jak že v zimě pod okénky může čáp nám klapat. 15