Janek.

Josef Václav Sládek

Janek.
Kdo to neví, že je hloupý, marno mu to říkat, – stokrát jsem ti nadhodila, že mi můžeš tykat. Stokrát jsem ti pověděla, kde mne najdeš samu, tys to slyšel, také přišel, vzal si s sebou mámu. Teď, kdybych ti potmě řekla: Janku, mám tě ráda! – ty si pošleš pro hubičku svého kamaráda. Tak ti mámě na kolenou budou vnuci sedět, a ty o tom, Janku milý, nebudeš nic vědět. 27