Podobizna.

Antonín Sova

Podobizna.
Pleť má tak bledou, žlutí zdá se hrát, a oko černé z dlouhých plane řas, tak lesklý má a kučeravý vlas, jak noci lesk by s vůní svou tam vpad’. A před zrcadlem vědoma svých vnad, jak kroutí se, uchvátí kouzlem vás, krok houpavý a elegantní zas, i náhlá veselosť i náhlý chlad. A s neklidem koketních tanečnic si sedá, nožkou prudce houpajíc. – A hovor chorobně tak vleče dál, pln akcentů a neskončených vět, a pláče hned, když jsi se nejvíc smál, a vysměje se, že bys plakal hned. 43
Básně v knize Realistické sloky:
  1. Studie z předměstí.
  2. Obrázek bídy.
  3. Marný život.
  4. Herečka.
  5. Statkář.
  6. Soucitný sonet.
  7. Starý komik.
  8. Dítě.
  9. Pozdní motýl.
  10. Rodina.
  11. Don Juan.
  12. Dělník.
  13. První rendez-vous.
  14. Slepá.
  15. Jarní.
  16. Podobizna.
  17. Partie z Karlova náměstí.
  18. Zoška.
  19. Pannám, jež malovala stará chůva.
  20. Zimní večery.
  21. Ještě zimní sujet.
  22. Causerie Žofínská.
  23. Touha po domovu.
  24. Malostranská skizza.
  25. Venkovské město.
  26. Maloměstské výstavy.
  27. Přátelský stůl.
  28. Novomanželé.
  29. Divoch z venkova.
  30. Při partii.
  31. Nový byt.
  32. Rekonvalescentka.
  33. Nedělní šaty.
  34. Hrnčíř.
  35. Z villegiatur.
  36. První koncert.
  37. Velkoměstské klepy.
  38. Prvý sníh.
  39. Dvě děti.
  40. Genrová krajina.
  41. Nedělní výlet.