Přátelský stůl.

Antonín Sova

Přátelský stůl.
Jak často společně druh vedle druha těsně u stolu velkého, jenž knihami jest kryt, si sednem’ kouříce, samovar zpívá plesně a lampa v skupinu svůj žlutý vrhá svit, po práci, po dojmech dnů, jež tak stejně plynou, své vzkřísit naděje a touhy své než zhynou, své ruce stisknout zas a myšlénkami žít. Zas řekneme si vše, co týden pohřbil, zrodil, kdo slovo pravdy zas v lhostejnou dobu vhodil, my řekneme si vše... Kdo moh’ by zradit nás? Tak nervy osvěžit a promluvit si spolu! Pak ještě z Tolstého si přečíst kapitolu a v tichu nesměrném poslouchat pevný hlas a oka nespouštět z tmavého kouta stěn, tou hudbou prostých vět, tou pravdou tvrdou, ryzí a žití nahého mistrnou analysí a vnitřním teplem zas růst k činům, uchvácen! 70 Tak v hádkách vášnivých a v bouřných projevech my učíme se znát své vlastní tajné hnití a pouhou dedukcí my mnohý ostrý šleh na vlastní chorobu, na vlastní shrnem’ žití, my učíme se znát, co hnije kolem nás, tím spíš, by dobré vše v nás jásot probudilo, a hledat příčiny zla, které zkupil čas, jež všecko ztežují, snah zárodky i dílo... 71
Básně v knize Realistické sloky:
  1. Studie z předměstí.
  2. Obrázek bídy.
  3. Marný život.
  4. Herečka.
  5. Statkář.
  6. Soucitný sonet.
  7. Starý komik.
  8. Dítě.
  9. Pozdní motýl.
  10. Rodina.
  11. Don Juan.
  12. Dělník.
  13. První rendez-vous.
  14. Slepá.
  15. Jarní.
  16. Podobizna.
  17. Partie z Karlova náměstí.
  18. Zoška.
  19. Pannám, jež malovala stará chůva.
  20. Zimní večery.
  21. Ještě zimní sujet.
  22. Causerie Žofínská.
  23. Touha po domovu.
  24. Malostranská skizza.
  25. Venkovské město.
  26. Maloměstské výstavy.
  27. Přátelský stůl.
  28. Novomanželé.
  29. Divoch z venkova.
  30. Při partii.
  31. Nový byt.
  32. Rekonvalescentka.
  33. Nedělní šaty.
  34. Hrnčíř.
  35. Z villegiatur.
  36. První koncert.
  37. Velkoměstské klepy.
  38. Prvý sníh.
  39. Dvě děti.
  40. Genrová krajina.
  41. Nedělní výlet.