Genrová krajina.

Antonín Sova

Genrová krajina.
Sbor hudců zříš kde pěšina jde úzká, jdou polo v spaní v ranním vlažném jasu, jdou z dýmu hospůdky v tu polí krásu... Ba hochů veselých to byla schůzka! Se stromů vůně chví se v pole kluzká a vítr v šumařův si hraje vlasu, a ten, jenž červotočivou si nese basu, si časem šňupne a pak prsty luská. A humor zbyl jim v rozespalém zraku pro cestu po dešti, jež samý močál; jdou zrousaní kol rozkvetlého máku. – A pěšinou jak po řadě jdou husy, na křídlovku jim jeden troubit počal. A celý sbor se znovu smáti musí... 105
Básně v knize Realistické sloky:
  1. Studie z předměstí.
  2. Obrázek bídy.
  3. Marný život.
  4. Herečka.
  5. Statkář.
  6. Soucitný sonet.
  7. Starý komik.
  8. Dítě.
  9. Pozdní motýl.
  10. Rodina.
  11. Don Juan.
  12. Dělník.
  13. První rendez-vous.
  14. Slepá.
  15. Jarní.
  16. Podobizna.
  17. Partie z Karlova náměstí.
  18. Zoška.
  19. Pannám, jež malovala stará chůva.
  20. Zimní večery.
  21. Ještě zimní sujet.
  22. Causerie Žofínská.
  23. Touha po domovu.
  24. Malostranská skizza.
  25. Venkovské město.
  26. Maloměstské výstavy.
  27. Přátelský stůl.
  28. Novomanželé.
  29. Divoch z venkova.
  30. Při partii.
  31. Nový byt.
  32. Rekonvalescentka.
  33. Nedělní šaty.
  34. Hrnčíř.
  35. Z villegiatur.
  36. První koncert.
  37. Velkoměstské klepy.
  38. Prvý sníh.
  39. Dvě děti.
  40. Genrová krajina.
  41. Nedělní výlet.