Prvý sníh.

Antonín Sova

Prvý sníh.
Sníh prvý napadal a rozplýval se v trávě jež vadla na luzích... Čas jitra nastal právě kdy pěli kohouti; list vichrem s větví lítal, svit slunce bledého se skrze stromy kmital a vločky padaly... Jak sníh ten uvítala ta dívka mladičká, jež čísti počínala kýs román zábavný! A celá rozrušená v kraj sněžný hleděla, ji dojala ta změna! Jak ráda mívala ty zasněžené nivy!.. Hned zřela prosinec a vánoc půvab snivý, tu délku večerů, v nichž rodina se schází, kdy píseň bratrovu na klavír doprovází a čaj kdy žlutavý z kalíšků úzkých hoří. – Již v duchu přemítá, kdo z těch, již se jí koří, jí celou upoutá a koho sobě zvolí, a komu vyjeví, co těší ji a bolí. – 101 Jí zněl hned masopust a vřava masek v hlavě, rej plesů vířivý a touha po zábavě, a saní rolničky při jízdách pustým polem když sněhu brillanty se chvějí každým stvolem. Zří, ve svém kožíšku jak na kluzišti jede po řece zamrzlé skrz roušku páry šedé, – – a on s ní, tisknuv ji v svou náruč, bleskem letí, a co si šeptají, – jsou sny dvou šťastných dětí... 102
Básně v knize Realistické sloky:
  1. Studie z předměstí.
  2. Obrázek bídy.
  3. Marný život.
  4. Herečka.
  5. Statkář.
  6. Soucitný sonet.
  7. Starý komik.
  8. Dítě.
  9. Pozdní motýl.
  10. Rodina.
  11. Don Juan.
  12. Dělník.
  13. První rendez-vous.
  14. Slepá.
  15. Jarní.
  16. Podobizna.
  17. Partie z Karlova náměstí.
  18. Zoška.
  19. Pannám, jež malovala stará chůva.
  20. Zimní večery.
  21. Ještě zimní sujet.
  22. Causerie Žofínská.
  23. Touha po domovu.
  24. Malostranská skizza.
  25. Venkovské město.
  26. Maloměstské výstavy.
  27. Přátelský stůl.
  28. Novomanželé.
  29. Divoch z venkova.
  30. Při partii.
  31. Nový byt.
  32. Rekonvalescentka.
  33. Nedělní šaty.
  34. Hrnčíř.
  35. Z villegiatur.
  36. První koncert.
  37. Velkoměstské klepy.
  38. Prvý sníh.
  39. Dvě děti.
  40. Genrová krajina.
  41. Nedělní výlet.