STROMY V PODJESENI.

Xaver Dvořák

STROMY V PODJESENI.
Vy buďte pozdraveny, tak holé a tak bez listí, vy nade všechno šťastné, hle, hořím závistí! Vši sílu – jarní mízu – jste do krůpěje vyžily, v svých květech výskajíce, jste marnotratně hýřily. A podzim jedovatý, otrávený jako blín, ten sbírá zvětralé jen květy, pár žlutých listů v klín... Tak vyžít oheň mládí a rozjiskřených vášní žeh, se spíti rozkošemi, jež urychlují dech. Pak zemi čekající to tělo hodit, vyschlý brak, a ztratit se jak mlha, zvednutá sluncem nad oblak. 23