REDEMPTIO.

Xaver Dvořák

REDEMPTIO.
Jeho krví zúrodněny, smrti potem svlaženy, rozkvétaly šeré poušti v bílé sady lotosové jako Nilu prameny. Nebe sny jak zlaté včely oblétaly nad nimi, sladké květy bílých duší, jejichž těla chřadla v stíny extasemi žhavými. Nestačily na staletí vbitých údů krev a pot, a zas bejlí všude roste žhavých barev, kyprých tvarů, žitím otrávený plod. Vyžily se na povrchu pomrvené prsti lích, mezi bejlím zas se plazí v staré půdě nedotknuté rozchechtaný starý hřích! 57