VINEA CHRISTI.

Xaver Dvořák

VINEA CHRISTI.
Lilije, lilije hýří tu bělí, vždy nové vlny k nim ze temnot vběhnouvběhnou, rostou tak do dálek, do šíří lehnou, nyní už hoří v nich obzor můj celý. Kalichy sněžné se žárlivě bělí; jak zlato, které až na dně si střehnou, bleskne to vlnami, když se níž sehnou: Ó moře, ó pole, ó sade stkvělý! Prostředkem bílými, dlouhými lány, jako stín vdechnutý, ze sluncí tkaný, vznáší se Tajemný, žehnaje strany. A pole vlní se, žene a běží, jako když do dálek špinavých sněží, vítězným postupem, Věčnost kde leží. 58