ADVENT

Xaver Dvořák

ADVENT
Advent, advent! to je příští, to je naděj úsvitu; z noci zoři kynout zříš ti, růžovět ji v blankytu. Těžký sen už zmizel z nitra, dýchá se ti lehčeji; v smutek noci úsměv jitra skanul, rozsvětluje ji. Za tím jitrem, za tou zoří tušíš nový život jít; zase vidíš břeh tam v moři, kde loď můžeš přistavit. Noc ta v moři utonula, nad ní rozepne se den, po němž duše zaprahnula, bez noci a věčný, ten! – Advent, to je život celý, noc kde se dnem zápasí; smrt je východ zrůžovělý! – – Smrti, ó jak toužná jsi! 11