STIGMATA

Xaver Dvořák

STIGMATA
Patero ran, svaté souhvězdí, hoří na božském tom těle; jako jitřenkou jsou, jež se rdí, jíž se rozední zem cele. Pět to zámků otevřených je brány dlouho uzamčené, kde stál anděl, přístup zbraňuje, s mečem žhoucím od plamene. Tady před ní kvílel staletí Adamův rod pro své viny; čekal, až se brána rozletí pro zbloudilé Boží syny! Svatá chvíle je tu spasení pro lidský rod, jenž byl kletý; z pěti ran těch divem pramení: „Alleluja“ hřmí to světy! Naděje, ó blahá závrati, nač se děsíš svého z boje? tady kyne také návrat ti, půjdeš tu i duše moje! 28