SVĚTEC NAD VODAMI

Xaver Dvořák

SVĚTEC NAD VODAMI
Jako maják nad vodami pníš, jež se o břeh dole tříští; vzdorné v hněvu, ty je utišíš, dovedeš loď k přístavišti! Lodníci ti kynou z dola vesele, běh své lodi narovnají, setrou krůpěj potu na čele, čapky posmeknou, čest vzdají. A když stín se noci lstivé zved’, položil se na příč lodi, rozsvěcuješ jasných hvězd svých pět, které přes hlubiny vodí. – V ruce kříž a prst svůj na ústech, nad vodami stojíš žití; varuješ nás, řídíš srdce běh v světa bouřném vlnobití. A my tebe pozdravujem vesele, skládáme hold před oltáři; napřimujem touhy nesmělé, jisti, že se plavba zdaří! 102